Cela Archanděla K4
Kapitola 4: Cela archanděla
Gordon přiběhl k mostu jižně od Orenu, kde avizoval, že bude čekat na dobrovolníky. Ke svému úžasu přiběhl jako jeden z posledních. Spousta dobrodruhů na něj již čekala. A další ještě přicházeli, nakonec výprava zahrnovala desítky cestovatelů, kteří byli odhodláni elfskému rytíři pomoci. Zpráva o únosu Gabriely se rozšířila rychlostí světla. Gordonovo poselství bylo velmi úspěšné.
Výprava zamířila přes most do samotného Orenu, kde se chtěl elf zdržet jen krátce, aby se členi jeho výpravy ještě připravili a dokoupili zásoby. Po cestě se utkali s několika monstry, Gordon chtěl ověřit, jestli je výprava tak silná, jak vypadala. A skutečně byla. Mířili ke Slonovinové věži, kde byl Gordon dohodnutý o výpomoc s místními strážemi. Měli přehled o oblasti. Sem viděl démony mířit. Již nevěřil ochrance Orenu, kde při předešlé zkušenosti málem padl. U dalšího mostu, jen pár stovek jižně od věže, skupinu na mostu přepadl Vyslanec. Strhla se krutá bitva, ale velmi rychlá, Vyslanec neměl šanci proti takové přesile. Chtěl je překvapit, ale sám byl překvapen. Eldor, udatný bojovník a člen výpravy však neopatrně udeřil a zranil svého spolubojovníka.
„Ano, tohle přesně Oltář potřebuje. Živí se mrtvými. ZABIJ HO,“ křičel Vyslanec v myslné domněnce, že Eldor zranil svého přítele úmyslně.
Jenže přes bojovou vřavu jej skoro nebylo slyšet. Nezbývalo mu moc času, nestíhal se bránit. Dobrodruzi mu uštědřili pár bolestivých ran. S hanbou použil svou tajné kouzlo k rychlému úprku a náhle se před skupinou vypařil. Gordon zavelel, aby jej nehledali a šlo se do věže.
Rytíř si promluvil s ochrankou, aby zjistil, zda-li něco neví o Gabriele. Ochranka spatřila jakéhosi temného elfa, který jim ale zmizel poblíž východního toku řeky. Povedlo se jim zjistit, že nese jakousi zprávu možná o únosu samotnému Vyslanci. Gordon rychle hrdiny vyslal pátrat po tomto poslovi. A netrvalo to dlouho a Raptak, který vedl skupinu bojovníků přímo při břehu řeky na posla narazil a povedlo se mu od něj násilím získat mapu severních teritorií, kde byla označena Věž nestoudnosti a u ní popisek „Cela archanděla.“
Gordon svolal všechny členy výpravy zpět do Slonovinové věže, pořádně prostudoval mapu, u vypodobení věže nerozluštil malý symbol. Nebyl si jistý. Ale vyrazili. Po cestě znovu potkali Vyslance, ale dostal naprosto stejný výprask jako u mostu. Dobrodruzi se mu smáli a on v útěku křičel, že se pomstí. Sklidil další výsměch. Gordon tlačil na partu, by Vyslance nepronásledovala, že je chce jen zdržet. Prošli přes řeku a zamířili do věčného vězení samotného Baiuma. Na mapce bylo vyznačeno, že Gabrielu hlídají pytani, což všem přišlo dost podezřelé. Pytani jsou známí tím, že hlídají zemského draka Antarase, co tedy dělali ve Věži? Hrdinové přiběhli ke sloupu uprostřed přízemí věže. Na schodišti vedoucího do dalšího patra spatřili jednoho z pytanů.
„Zkusíme jít v jejich šlépějích. Možná nás zavedou právě za Gabrielou.“
Výprava po dlouhé cestě vydechla, okouzli se podpurnými kouzli. Pytani pro ně nebudou procházkou růžovou zahradou. Vrátili se ke schodišti, na němž viděli pytana. Gordon pozvedl svůj meč a zavelel k útoku. Bojovníci i mágové se na pytana vrhli, ale ač se bránil sebevíc, takové přesile nedokázal odolat. Postupovali stále dál a dál, pobíjeli pytana za pytanem, první patro, druhé patro, třetí patro. Po Gabriele ani stopa, přítomnost monster výpravu vedla stále výše do Věže. Ve třetím patře ale nevěděli kam dál, žádný pytan v dohledu, tak se rozdělili. Nebyl to moc dobrý nápad, část výpravy se dostala do komplikací.
Vrhli se monstra ve velínu až příliš sebevědomě, bylo jich ale mnoho a jak bojovníci napadli jednu příšeru, vrhli se na ně všichni. Začali volat o pomoc. Gordon byl s druhou částí výpravy na schodišti do čtvrtého patra, naštěstí ale volání zaslechl a běželi bratrům v úzkých na pomoc. Těžce zraněné popadli a odvlekli ke schodišti. Bylo to zdržení, museli zraněné ošetřit a připravit je na cestu dál. Na schodech nad nimi uslyšeli kroky. Gordon opatrně nakoukl, zahlédl tři pytany. Ti se však najednou uprostřed své chůze zastavili a jen koukali před sebe. Jako by se jim najednou vypnulo myšlení, reakce, všechno.
„Vypadá to, že se neovládají. Zkusíme kolem nich proklouznout a neútočit,“ navrhl Hellboy, udatný člen výpravy, dobrý průzkumník, který skupinu po celou dobu bedlivě střežil.
„Vypadá to, jako by usnuli. Zkusíme to,“ potvrdil Gordon.
Skupina byla bohužel už o pár členů menší, někteří nepřežili masakr, který na sebe přivolali svou odvážlivostí. Ale už nebylo potřeba síly, jakmile byli schopni cesty dál, proklouzli mezi všemi dalšími pytany. Gordon konečně na mapce rozluštil ten malý symbol. Byla to obyčejná pětka, akorát velice zkomolená. Znamenala snad páté patro? Posledním hlídačem na cestě byli Krvaví lordi, silnější než pytani, ale ani tito nevnímali. Něco nad nimi ztratilo moc. Proto byli tito tvorové tak zvláštně rozmístěni ve věži, něco je ovládalo. Gordon měl pravdu, v pátém patře hned za schodištěm objevil malou slepou odbočku.
Mezi čtyřmi vysokými démony, kteří se ani nehnuli, bezvládně leželo tělo Gabriely. Jeden z léčitelů se jí pokusil probrat na dálku, ale nešlo to. Gordon navrhnul na démony zaútočit, i když jen nehybně stáli a zdálo se, že ani oni se neovládají. Hellboy, Gordon, Raptak, Istvan, Femoon, Eldor, zkrátka všichni dobrodruzi, kteří se probojovali až sem, se vrhli na Vrahy andělů. Ti se oklepali, možná si uvědomili sami sebe a reflexivně se začali bránit. Byla to dlouhá bitva, ale dopadla úspěšně, jakmile padl poslední démon, Gabriela se probrala.
Všichni se konečně posadili k dlouhému odpočinku od dlouhé výpravy. Gabriela se posadila k nim a poděkovala. Gordon ji urputně prosil, aby jim pomohla, jak mají pátrat po Oltáři, kam mají jít. Ale nemohla. Tolik se bála, že by tím něco pokazila, jako se to už stalo. Ale nezůstala úplně beze slov, nezasáhla, ale poradila, kdo by mohl znát odpovědi na jejich otázky.
„Musíte najít toho, kdo ví vše. A co neví, dokáže si vypočítat. Není to živý tvor, je to stroj probuzený k životu chamtivými trpaslíky,“ položila hádanku Gabriela.
„Jen doufám, že to není…“ nedokončil Gordon.
„Core!“ doplnil ho Hellboy.
„Tam vás nemohu táhnout, je to jistá smrt.“
„Povedu výpravu, znám to v Crumské věži dobře. Dovedu vás tam,“ nabídl se Hellboy.
„Pomohu ti tedy, povedeme výpravu společně. Dnes si odpočineme. Naberte síly. Rozešlete zprávy do všech koutů Adenu i Elmoru, že se chystáme do Crumské věže. V sobotu večer se uvidíme v Dionu. Snad se s Corem nebudeme muset utkat,“ přislíbil Gordon a rozloučil se.